Dlouho jsem se tu nerozplývala nad žádnou knihou, a protože jsem v dubnu dočetla poslední díl young-adult fantasy trilogie Moře střepů, nastal nejvyšší čas to napravit :o). A kdyby píše.cz
U předchozích dvou výlevů jsem se až nezdravě rozepsala (nemluvě o tom kvantu fotek minule :o) s pocitem, jak mi to jde pěkně a hlavně rychle od ruky (aneb ať žije časová relativita :o), ale pravdou je, že konec ledna už mi neúprosně dýchá na záda, a protože si myslím, že by nebylo slušné zveřejňovat své pokusy o statistické články až někdy do jara,
Nejnovější sérii historických románů mého oblíbeného autora Františka Niedla jsem začala číst vloni na podzim, přestože první díl s názvem Ano, můj pane vyšel už předchozí rok, a musím říct, že jsem z něj byla opravdu hodně nadšená. Knihu jsem si brala s sebou na školení do Prahy (nebojte, četla jsem ji jen cestou ve vlaku :o) a
Do téhle dystopické young adult série jsem se v únoru letošního roku pustila poté, co jsem v televizi viděla film s Tomem Hollandem a moc se mi líbil onen nápad, že lidstvo v budoucnosti osídlilo novou planetu s podmínkami příznivými pro život, kde jediným problémem je tzv. Hluk neboli fakt, že myšlenky všech mužů na planetě
Nejnovější fantasy sérii spisovatelky Sarah J. Maasové jsem začala číst vloni na podzim, a přestože jsem neměla velká očekávání (asi i proto jsem s jejím čtením poměrně dlouho otálela, doma v knihovně jsem ji měla od roku 2021), ve výsledku jsem si její čtení dost užívala. První díl s názvem Rod země a krve jsem si pak dokonce i
Na tuhle knížku mě opět navnadila damn-girl, takže když jsem ji viděla u nás v knihovně, půjčila jsem si ji k přečtení a nebudu lhát, měla jsem z ní trochu strach, protože přece jen pojednává o docela těžkých tématech. Nicméně Eleanor mě mile překvapila. Je psaná hrozně čtivě, a i když je hlavní
Bůhvíproč jsem si původně myslela, že jde o další dystopii se společenskými kastami (ale upřímně řečeno hesla typu "Tihle Royalové vás zničí" prostě jsou – možná i díky ne úplně povedenému překladu – trochu zavádějící :o). Každopádně jsem se do čtení pustila, když Papírovou princeznu u sebe na blogu pochválila Damn-girl