Články teda spíš nepíšu (ale žiju), a přesto tenhle poslední léta skomírající blog dnešním dnem slaví už patnácté narozeniny (jeho původní verze byla založena v roce 2009). Nebudu natolik pošetilá, abych slibovala, že se polepším a budu víc psát, protože to nefungovalo ani v dobách, kdy jsem tu snahu

Nevím, jak u vás, ale můj červen stál celkem za houby. Začátkem měsíce mi zateklo do předsíně z rozbitého dešťovodu, a že jako pořádně – nejen louže vody na podlaze, ale i odlupující se omítka různě na stěnách a stropě :o(. A samozřejmě představenstvo našeho sdružení vlastníků je odjeté na chalupě, takže jsem obvolávala koho jen šlo. Nakonec

Slyšela jsem, že Queenie jsou údajně nejlepší revivalová kapela u nás, a tak když jsem zjistila, že mají mít koncert v rámci letošního Týdne v letňáku, řekla jsem si, že bychom se na ně s kamarádkou mohly zajít podívat. Koneckonců repertoár Queenů zná snad každý, takže tam nebylo celkem co zkazit :o)

Vsadím se, že nám meteorologové a všichni ostatní budou zase věšet bulíky na nos a tvrdit, že letošní květen byl nejteplejším a nejsušším měsícem za posledních (nejmíň) dvacet let, ale já si pamatuju, že bylo pořád poměrně chladno (zejména ráno se teploty pohybovaly jen kolem deseti stupňů) a hlavně, že jsem pořád koukala na radar a hledala skulinu mezi

Přiznám se, že jsem si tenhle seriál zařadila na watchlist víceméně "z povinnosti", jakože o něm všichni mluvili, a tak jsem si řekla, že mu dám taky šanci. Čekala jsem retro seriál o schopné mladé ženě, která musí bojovat s předsudky a zkostnatělým systémem své doby (což se samozřejmě i naplnilo, byť si myslím, že tam jsou ty společenské

V závěru dubna jsem si udělala radost a konečně jsem po pěti letech našla způsob, jak si připlatit kanál Eurosport do televize, abych mohla koukat na snooker pěkně pohodlně a s českým komentářem, když už máme to další mistrovství světa, že :o). A fakt mě to potěšilo, zvlášť když se Lepší TV ukázala být navzdory některým negativním

Když jsem letos poprvé uviděla mapku hlubocké velikonoční stezky s betonovými kraslicemi, moc nadšená jsem z ní nebyla. Protože čtyři samostatné trasy? A jedna z nich až kamsi do Hrdějovic? To jsem si říkala, že k desetiletému výročí mohli vymyslet líp. Dokonce jsem byla odhodlaná se na některé trasy vykašlat a prostě se smířit s tím,