Když jsem letos poprvé uviděla mapku hlubocké velikonoční stezky s betonovými kraslicemi, moc nadšená jsem z ní nebyla. Protože čtyři samostatné trasy? A jedna z nich až kamsi do Hrdějovic? To jsem si říkala, že k desetiletému výročí mohli vymyslet líp. Dokonce jsem byla odhodlaná se na některé trasy vykašlat a prostě se smířit s tím, že "nenasbírám" sto procent vajec (protože co si budeme povídat, většinu kraslic už stejně znám – těch nových zas tolik nebývá –, tak se to pro jednou nezblázní). Jenže znáte mě. Pak začalo být hezky a mně se to nějak rozleželo a rozhodla jsem se dát velikonoční stezce přece jen šanci v plném rozsahu :o)
A nakonec jsem si střihla menší osobní rekord (koneckonců plný počet kraslic sbírám už čtvrtý rok za sebou, takže tohle překonat nejde) v tom, že jsem čtyři trasy zvládla sesbírat za tři výlety, a navíc za pouhé dva týdny po začátku akce (většinou jsem si je šetřila na celý měsíc), protože jsem měla (zcela oprávněný) strach, že se pokazí počasí.
První výjezd jsem si dala právě do nejvzdálenějších Hrdějovic, protože když jsem koukala na Mapy.cz, zjistila jsem, že naše zdejší vesnička Opatovice, která je součástí obce Hrdějovice a byla na trase, je neskutečně malebná a dokonce má náves památkovou zónou selského baroka podobně jako Holašovice, jen v menším. Ve výsledku jsem si tak o velikonoční božíhodové neděli udělala moc pěkný výlet kouzelnou krajinou, a ani ty cyklostezky nebyly tak strašné, jak jsem se původně bála (pravý břeh Vltavy u nás obecně není moc udržovaný), jako ano, na několika místech jsem musela po polňačce s kamínky nebo rozdrolené asfaltce, ale bylo už i hůř (a nepíchla jsem!).
Je mi to skoro líto to říct, ale vážně je ošklivé :o(
První část cesty byla stejná jako vždy – pěkně po cyklostezce lemující levý břeh Vltavy z Budějovic na Hlubokou do přístavu, přičemž jsem cestou sesbírala dvě vejce v Bavorovicích (to byla letos novinka, že dali betonové vejce i do Bavorovic, prozatím tam bývalo jen to jedno "falešné" kovové, které je tam před dílnou jistého kovotepce celoročně), byť teda vlastně nebylo moc o co stát, protože bavorovické vejce bylo domalovávací (jakože si na něj každý mohl přimalovat očičko) a ve výsledku tak za mě jednoznačně nejošklivější ze všech kraslic i ročníků (sice chápu, že nápad je to sympatický, ale ten výsledek... :o(
Třetí vejce jsem sebrala cestou u mostku v dubové aleji (povedený Motor s pověšenými dresy známý už předchozích ročníků), čtvrté zbrusu nové ve sportovním areálu u lanového centra – to bylo s těmi vlčími máky moc pěkné – a páté pak samozřejmě v přístavu (to bylo opět nové a moc pěkné s jarními kytičkami a citáty o přírodě a ekologii.
Z přístavu jsem pak pokračovala přes řeku na pravý břeh Vltavy a tady začínalo to pravé dobrodružství :o). Začátek trasy byl ještě v pohodě po cyklostezce (byť není tak hezká jako na protějším břehu a povrch je jen sypaný pískem a kamínky, což mému městskému kolu úplně nelahodí) a první kraslice na sebe nenechala dlouho čekat (šlo o již známý "Divnoobličej a mandaly", přičemž název přesně vystihuje, co na vejci najdete).
Další kraslice pak ale byla už ve zmiňovaných Opatovicích, což obnášelo odbočit z cyklostezky a následovat modrou turistickou značku. V Opatovicích jsem se samozřejmě pokochala návsí a selskými staveními – je to opravdu malebná, byť malinkatá vesnička, a rozhodně stála za návštěvu. Objevování nových míst a tras na kole mi vždycky vykouzlí úsměv na tváři, takže v Opatovicích už jsem se culila jak měsíček na hnoji :o)
Když jsem se vynadívala, pokračovala jsem trasou zpátky na cyklostezku na břeh Vltavy jen proto, abych z ní zase po chvíli odbočila a vydala se cestou necestou pro změnu jinou cyklostezkou do Hrdějovic. Na trase mě čekala opět další kraslice (konkrétně staré známé "Tetování") a v samotných Hrdějovicích pak byly k ulovení další dvě vejce – jedno přímo na návsi u kapličky (to bylo nové a moc povedené, byť dělalo reklamu hrdějovické keramické dílně :o) a druhé kousek dál u základní školy (to bylo taktéž nové a taky moc pěkné). Mimochodem v Hrdějovicích měli navíc ještě svoje vlastní velikonoční zátiší na travnatém plácku, které se mi líbilo a trochu mi připomínalo takové ty různorodě tvůrčí betlémy, které se před Vánoci objevují skoro na každé návsi (a kdybych chtěla, mohla bych si zdejší vejce započítat jako další půlkraslici na trase a splnit tak plán na víc než 100 % :o)
Z Hrdějovic jsem se pak kus cesty vracela ve svých stopách, načež jsem se napojila zase na cyklostezku a pokračovala na jih směrem k domovu. Cestou jsem ještě našla poslední z kraslic, a sice staré dobré mozaikové s vlaštovkami, a po pravém břehu Vltavy dojela až domů :o). Za první výjezd, který mimochodem poměrně přesně kopíroval mapku organizátorů velikonoční stezky, jsem tak úspěšně sesbírala všech 11 kraslic (byť teda osobně mám pořád problém započítávat do stezky betonových kraslic i ono kovové v Bavorovicích :o).
Na další výpravu jsem vyrazila ve čtvrtek 11. dubna odpoledne po práci, protože bylo krásně teplo a slunečno a prostě mě to táhlo ven :o). Zvolila jsem relaxační okruh zámeckým parkem, kdy jsem kolo zaparkovala u kostela a hned na hlavní třídě jsem si odškrtla tři vejce – prapodivně strašidelné nové "Samice" na nádvoří Galerie Knížecí dvůr, žlutě ženšenové vejce Tradiční čínské medicíny u zmrzlinového okénka a překrásné a zbrusu nové vejce "Galaxie" vedle kostela.
Při pěší procházce k zámku jsem objevila u občerstvení na patě kopce další novou a moc pěknou kraslici "Velikonoční květy". No a v parku jako takovém jsem opět obkroužila vytýčenou trasu od Alšovy jihočeské galerie a kraslice plné brouků vstříc zeleni :o)
Jedna z kraslic zase čekala u rybníčku – konkrétně úžasně roztomilé vejce jménem "Jednorožci", které mi stylem animace připomínalo Výbušná koťátka :o). Pak následovala další zbrusu nová kraslice "Harmonie Andělů" a staré známé vejce s portrétem miminka (mimochodem nevím, jestli to byla chyba v popiscích, nebo jim nakonec sem tam nevyšla nějaká dodávka nových kraslic, ale tohle vejce se v minulých ročnících rozhodně nejmenovalo "Bez kloboučku bos" :o(. A taky již staré, ale mnou velice oblíbené vejce "Vesmír v nás" s Malým princem.
U vyhlídky na město pak čekalo nové vejce plné krvelačných králíků s názvem "Domácí mazlíček" a v parku na rozcestí další novinka, "Vajíčko stvoření" od Waldorfské školy, které bylo nápadité a pěkně malované.
Po okruhu parkem jsem si pak ještě na kole projela hlavní ulici a sesbírala další trojici kraslic z jiné trasy – konkrétně hodně realistické a zbrusu nové "Včely" (upřímně řečeno ne tolik realističtí čmeláci se mi líbili mnohem víc :o), další zbrusu nové a moc hezké "The Simpsons", plus opět novinkové a lehce reklamní vejce "Gan Jing World".
A výlet jsem uzavřela odbočkou k centrálnímu parkovišti vedle Penny, kde jsem ukořistila poslední kraslici toho dne (již staré známé "Po stopách noci") opět z jiné trasy, a spokojená se vracela domů. Co se skóre týče, za druhý výlet jsem si na konto připsala 15 kraslic ze dvou tras.
No, a protože předpověď hrozila brutálním ochlazením a nadprůměrnými srážkami, nakonec jsem se hecla a navzdory natřískanému programu jsem vyrazila na závěrečný výjezd hned další den v pátek, kdy jsem si vzala na paškál trasu s okruhem kolem Munického rybníka. Z mé klasické trasy na Hlubokou jsem se musela odklonit už v Bavorovicích a zamířit směrem k loveckému zámečku a ZOO Ohrada (tedy kus po cyklostezce lemující silnici), přičemž první kraslice na mě čekala hned na křižovatce u hráze rybníka u kapličky, kde bylo z předchozích ročníků známé mcdonaldovské vejce s pohádkovými postavičkami. Odtud jsem pokračovala po cyklostezce kolem zámečku Ohrada k jízdárně Vondrov, kde bylo kromě koní na pastvinách také již profláknuté mayské vajíčko.
Mimochodem u téhle trasy jsem měla taky trochu obavy ohledně její kvality a sjízdnosti na kole, protože jsem si pamatovala z některého /..., že jedna z tras vedla taky tudy někudy a nebylo to nic moc. Letos však trasu krapet upravili, takže kopírovala cyklostezku, a byť to byla místy jen polňačka s kameny, bylo to sjízdné i na mé městské fifleně, a ve výsledku to byla moc pěkná trasa, kterou bych si uměla představit i jen tak pro vyjížďku na kole, až mě začne nudit jezdit jen sem a tam podél řeky :o).
Jinak na trase jsem postupně sesbírala dalších pět kraslic a vlastně jsem ani neměla problém s nějakým blouděním (jen jednou jsem přehlédla odbočku a skončila u kupy hnoje na hrázi rybníka, což jsem si pak vzpomněla, že se mi stalo i minule :o). Do sbírky jsem si tak přidala staré známé "Spojence", zlatou verzi mých oblíbených "Motýlů", fungl nové "Love the ocean" s rybkami a rejnoky, novinkovou avataří kraslici s celkem zavádějícím názvem "Magická země" a nové a hodně povedené vejce "Skřítkové zedníci vylezte z mechu", kde se pohádkový hrad Brtník neboli Krakovec snoubí s reklamou stavební firmy Demostav :o)
Cesta pak vedla po hrázi rybníka zpátky ke křižovatce u kapličky a na trase na mě čekalo úplně poslední vejce známé z předchozích ročníků "Stejně jako vy". Sumasumárum jsem si za závěrečný, tření výjezd odškrtla 8 kraslic a našla tak všechny letošní betonová (i jiná) vejce :o). A musím říct, že navzdory prvotní nechuti to byly moc pěkné výlety, které jsem si užila a zlepšily mi den (byť jsem teda po závěrečné dvojité náloži byla malinko mrtvá :o)
Na závěr ještě nesmím zapomenout na tradiční žebříček nejhezčích letošních novinek, byť to teda vůbec nebude jednoduché, protože bych řekla, že letošní kraslicové přírůstky byly opravdu krásné. Ale když už to musí být, asi bych zlatou medaili dala "Galaxii", druhé místo si podle mě zaslouží roztomilí "Jednorožci" a třetí příčku bych dala "Velikonočním květům". A pak by byli "Skřítkové zedníci vylezte z mechu" a o páté místo by se dělila "Láskavost" s vlčími máky a "Vajíčko stvoření" Waldorské školy :o). A co vaši favorité? Máte nějaké?