Slyšela jsem, že Queenie jsou údajně nejlepší revivalová kapela u nás, a tak když jsem zjistila, že mají mít koncert v rámci letošního Týdne v letňáku, řekla jsem si, že bychom se na ně s kamarádkou mohly zajít podívat. Koneckonců repertoár Queenů zná snad každý, takže tam nebylo celkem co zkazit :o)
Sice to chvíli vypadalo, že kamarádka za mě bude muset hledat náhradníka, protože mě zlobil zub moudrosti, ale nakonec se rozbouřené vody dásně uklidnily a koncert jsme mohly absolvovat v nezměněné sestavě. Jinak se ale musím přiznat, že mě překvapilo, jak předražené pití v letňáku prodávali – jeden drink za 180 Kč, to jako vážně? :o(. A i když nakonec vcelku vyšlo i počasí a nepršelo, musím říct, že celkový zážitek z koncertu je hodně smíšený. Nevím, jestli to bylo špatným ozvučením, nebo to byl záměr, ale zpěv hlavního protagonisty nebylo přes ostatní nástroje a hudební lomoz většinu času skoro slyšet (světlou výjimkou byly okamžiky, kdy zpíval jen s pianem), což bylo docela na prd. A pak jsem se taky přistihla, že mi zpěvákovy opičárny v mezihrách přišly neskutečně falešné – vždycky jako by si po pár vteřinách vzpomněl, že by měl dělat nějaká ta gesta a pózy ála Mercury zatímco kolega pařil sóla na kytaru :o(. Působilo to na mě hrozně nepřirozeně a nuceně, upřímně bych jim klidně odpustila, kdyby nějaké to gesto či pózu vynechali, hlavně pokud by to proudilo od srdce, jakože si tu hudbu tak užívají, že nemůžou zůstat v klidu. Takhle to byla jen asi dvě nebo tři očividně naučená gesta, která měl zpěvák natrénovaná před zrcadlem a opakoval je tam pořád dokola :o(
Co se týče zpěvu, dle očekávání tam byly rezervy a občas museli něco tzv. očůrat nebo malinko předělat (nebo jako v "Bohemian Rhapsody" prostě na chvíli pustit záznam originálu), ale to mi upřímně až tolik nevadilo (koneckonců kdyby měl zpěvák hlasový rozsah jako Freddie Mercury, asi by nekoncertovali jen v naší malé kotlině) a nepřišlo by mi na škodu, ani kdyby si ta aranžmá upravili víc. Na druhou stranu kytarista (aka Brian May) byl naprosto epesní a celý večer fakt válel (jen jsme s kamarádkou nebyly za celou dobu schopné odhalit, jestli měl na hlavě paruku, nebo si opravdu udržoval takové naondulované háro :o). Ve výsledku tak na mě udělal mnohem větší dojem než samotný zpěvák a v mých očích si rozhodně ukradl celý večer pro sebe (za ta přesná sóla a lehkost, s jakou je hrál, vážně klobouk dolů).
Celkově si myslím, že jsem s akcí nazvanou Týden v letňáku skončila – přijde mi, že si hrají na bůhvíco (a taky neví, co by si za to řekli za peníze), ale kvalitativně, co se týče ozvučení a celkově organizace, je to prostě venkovská tancovačka :o(. A nemá to tu správnou atmosféru ani v publiku, spousta lidí si tam evidentně přišla jen pokecat (což za poměrně vysokých 790 Kč za lístek úplně nechápu) a mezi nimi byly ostrůvky vyloženě skalních fanynek pokročilejšího věku (s šedivými vlasy a tak), které zas pařily jako o život (a doteď nevím, jestli to bylo hudbou, nebo množstvím zkonzumovaného alkoholu). Jako ne že bych si nezabékala "We are the Champions" a další fláky a ne že by to ve mně nevyvolalo nutkání pustit si film Bohemian Rhapsody, ale prostě mě to nějak nechytlo za srdce a nebyla to žádná euforie či radost (to už si víc propojená a na jedné vlně s interprety připadám na koncertech Nezmarů nebo Jindry Kejaka), což je škoda, protože muzicírovat Queenie evidentně umí. Stačilo by jen kašlat trochu víc na divadlo a méně na hudbu, resp. na snahu předat co nejvíc z lásky k hudbě divákům.