Já vím, že vybírat si seriál podle roztomilé čivavy na plakátu a v traileru nemusí být úplně nejlepší nápad, ale u Willa Trenta klapnul na jedničku :o). Jde o další novinku, na kterou mě přivedl web Serialzone, a je to detektivní seriál, který má dokonce i knižní předlohu (a ano,

Červenec se vypařil jak od ohýnku dým a já z něj zhruba polovinu strávila mimo realitu v překrásné rutině koupání v moři a přejídání se melouny a výbornou zmrzlinou v mé milované Itálii (ale i tak mám pocit, že mi nejmíň týden musel někdo ukrást, jak to rychle uteklo :o(. Každopádně konec července znamená další blogové výročí, a přestože

Vzhledem k tomu, že jsem byla v Budějovicích a netrajdala nikde po výletech, nenechala jsem si ani letos ujít několik večerů z našeho zdejšího multižánrového hudebního festivalu Múzy na vodě, kterého se letos konal už 

Červen se kolem mě prosmýkl tak rychle, že jsem si skoro ani nevšimla, a už je zase fuč. Nabitý program mi vlastně začal trochu neplánovaně už na konci května a pak sešupem vesele pokračoval dál festivalem Rock for

V době mého intenzivního obdivu Michaila Baryšnikova se mi zrodil v hlavě nápad, že by bylo hezké dojít se na vlastní oči podívat na nějaké živé baletní představení. A tak jsem si vyhlídla Labutí jezero, protože to je absolutní klasika žejo, navíc to bylo představení přímo

Podívat se do nově zrekonstruovaného Národního muzea, a hlavně do kupole, jsem se chystala od doby, kdy bylo otevřené, a letos začátkem června, když jsem se z fesťáku v Hradci Králové stejně vracela přes Prahu, jsem si řekla, že je ta správná příležitost a jednoduše si v pondělí jen malinko přivstala a využila tak den opravdu naplno

Slíbila jsem samostatný článek, protože jsem tušila, že by se k celkovému shrnutí víkendu na Rock for People, jak jsem ho prožila já, všechno to ochání a žasnutí nad hlavními hvězdami festivalu nejspíš nevešlo, takže tady to máte, a pokud vás oslavné ódy podobného typu