...obyčejné dívky, vedoucí obyčejný život, o kterém se tu snaží pokud možno neobyčejně psát :o)

iva: Ano, i cesta je cíl
Jen bych tě lehce opravila: to s tebou se cestuje báječně a pohodově!
Nevadí ti zastavit (abych si mohla vyfotit kostel) odbočit (na prohlídku zámku, který mi už dlouho unikal) vrátit se (abych si saturovala svou potřebu vyšplhat se o pár metrů výš.)
Pobaveně se usmíváš a nesnažíš se předstírat, že ke mně nepatříš, když na olomouckém parkovišti puberťácky pištím při pohledu na cizího chlapa podobného Samvědu Křepelkovi: "Rebi, Rebi, Sean Astin, SEAN ASTIN!"
Klidně navádíš a ignoruješ mé vrčení při bloudění.
Směješ se mým vtipům a nevadí ti moje muzika.
Jo a sjezd na dálnici jsme neminuly, ale ignorovaly, protože jsem usoudila, že časově cesta spodem po okreskách vyjde nastejno a mohla by být hezčí (a taky byla.)
Jen tu tvou platící mánii musíme nějak uskrovnit