Komentáře k článku: Vyšťavené Rebarboře to nepíše
myfantasyworld: To mě moc mrzí, Rebi, že to je všechno takhle špatný. *houpy* Moc bych ti přála, aby se to zlepšilo. *modla*
Ad únava, neřešila jsi to s praktickým lékařem? Nejlepší by asi bylo udělat odběry krve. Extrémní únavu jsem párkrát měla a většinou byl na vině nedostatek železa a tím i méně červených krvinek.
Takový stavy hlavně dost ovlivňujou všechno ostatní, takže se ti ani nedivím, že se ti nic nechce a když se k tomu ještě přidá to ostatní.
Školení a takové akce jsou peklo, to by prostě nemělo být a ještě za ten měsíc jsi toho měla tolik. *zed*
O rybenkách jsem poprvé slyšela až od tebe, vůbec jsem netušila, že něco takového existuje a ještě se to usídluje v paneláku. Věřím, že to není nic příjemnýho mít něco takového doma. Moc bych ti přála, aby ses jich zbavila a už si je doma neměla.
To se těmi rodiči a všemi těmi zrušenými plány mě moc mrzí. :(
Ono končí uložto? *sok* To jsem ani nepostřehla.
Co se týká psaní, když na to není nálada, tak se nedá nic dělat. Je škoda to pak takhle přemáhat, prostě až to půjde, tak to půjde a sepíšeš si to, co budeš chtít. :)
Předvánoční hektika a chaos letos vůbec nějak nevnímám, že by byl, aspoň u nás v okolí to není. Asi je to tím, že každý teď řeší nějaké jiné věci a problémy. *nevi* Já sama letos ten předvánoční shon vůbec nevnímám, spíše naopak je pro mě teď vše takové poklidné.
A věř, že ta láska a pospolitost někde vládne, třeba u nás, takže ta naděje tu vždy je. *srdce*
Moc, moc bych ti přála Rebi, ať se vše obrátí k lepšímu. *srdce*
rebarbora2: Děkuju moc za podporu *srdce* Ono vždycky trochu pomůže i se z toho vypsat a zkusit to nějak pojmenovat a najít možné příčiny, ale ta podpora od vás je k nezaplacení *srdce* *srdce* *srdce*
Železo už jsem si koupila, vzpomněla jsem si, že pár let zpátky už jsem ho taky brala, tak uvidíme :-) Každopádně díky za nápad *palec*
Na bytě jsem zahájila biolitovou ofenzívu a rozhodla se prostě bojovat *bezim* A bojovat se vším - i s tou únavou a blbou náladou, takže posun k lepšímu tady díky vám určitě je *dril* Vaše komentáře si totiž čtu hned (většinou na mobilu), byť teda odpovídám se zpožděním až teď *hi*
Co se lásky a pospolitosti týče, byli jste jedni z hlavních favoritů ;) *srdce*
ztratyanalezy: I já se přidávám ke Katce, když je všeho až "nad hlavu" a člověk má pocit že přišel syndrom vyhoření a ještě navíc, přestože s rodiči společnou domácnost nesdílíš trápí tě jejich oboustranný vztah, který ale nijak ovlivnit nemůžeš, tak ti přeju abys se toho co tě tak trápí hodně brzo zbavila. Škoda, že ti nevyšlo setkání s přáteli Bajrohovými,s nimi bys hned pookřála...Ono vše přejde a bude zas líp*srdce*
rebarbora2: Děkuju *srdce* To víš, že bych u Barjohů přišla na lepší myšlenky a zvedli by mi náladu, to je vždycky sázka na jistotu :) Ale pomohli mi i vaše komentáře a podpora *srdce* *srdce* *srdce* Takže už jsem zase na nohou a peru se s tím *placni*
eithne: Držím palce, ať je tohle pitomý období co nejdřív pryč *mala*
Rybenky jem si musela vygooglit, vůbec jsem je neznala. Ale ten pocit odcizení se domovu znám, mívala jsem to předloni a loni v létě, kdy jsem pokaždé po návratu domů našla někde nalezlé ploštice. Naštěstí jen nalítávaly oknem, které jsem nechávala otevřené, takže jsem pak začala zavírat a raději měla doma vedro. Bála jsem se ale tehdy, abych někde nějakou nazšlápla, nezamáčkla, fuj.
To rušení akcí chápu, že mrzí, ale v tak pitoých obdobích, kdy je na mě všeho moc, taky ruším všechno, co můžu. Introverti čerpají sílu ze samoty a teď ji potřebuješ jak sůl, takže se není co divit. Až se všechno uklidní, tak si to určitě vynahradíš ;-)
Bude líp *houpy*
rebarbora2: Děkuju moc *srdce*
To fakt máme rybenky jen u nás v jižních Čechách? *sok* Ale na druhou stranu buďte rády, že je najdete jen na googlu :D Ploštice v bytě by mi taky vadily :( Přesně, jak píšeš, člověk pak dává i bacha, kam šlape *zed*
Dali jste mi sílu probudit se ze sebelítosti a zkusit s tím něco udělat *srdce* A taky si bez výčitek naordinovat nějaký ten odpočinek o samotě :)
zlomenymec: Já teda rybenky znám, máme je občas doma taky, ale opravdu jen občas (vidím je třeba jednou za týden v noci na WC).
zlomenymec: Tyjo, to je nálož *mala* *houpy*
Článek čtu docela pozdě, jak to s rybenkami dopadlo? Určitě na to existují nějaké domácí rady a tipy, jak se toho zbavit, ne? My měli v práci problém se smutnicemi (malé mušky), kterých tam jednu dobu bylo opravdu přehlšel (nebyl problém, aby mi jich kolem hlavy létalo pět!). Držely se v nové hlíně pro kytky. Nakonec pomohly hlístice (roztok hlístic se normálně použil k zalití a vyřešilo se to). Tak možná existuje i něco na rybenky?
S únavou já bojuju obecně dost, natož v zimě, kdy je teda světla pomálu. A to jsem měl zimu vždycky rád *ee* Ale docela mi v tomhle pomáhá otužování, ale je to dost brutální řešení, ne že ne :D
No a rodina, co k tomu říct, snad jen, že tě naprosto chápu *mala* *houpy* U našich je to teď teda pár let (pokud můžu soudit, možná se přede mnou jen přetvařují) relativně v klidu, ale byly časy, kdy Vánoce byly opravdu jeden velký stres a já jen čekal, kdy kdo bouchne. To bych je pak taky nejradši zrušil *mala* *houpy*
Ještě pošlu tenhle rozhovor o Vánocích, mně třeba docela pomohl a už se tolik tím stresem nenechám unášet. Tak třeba ti taky pomůže :)
https://wave.rozhlas.cz/vanoce-jsou-svatky-nadeje-nemusite-uklizet-pect-davat-darky-ani-se-ha dat-jak-na-8885043
rebarbora2: Děkuju moc za podporu *srdce*
To si piš, že jsem vyzkoušela všechny možné "babské" rady a nechci to zakřiknout, ale zatím to snad vypadá, že Biolit nejspíš funguje *modla* Sice mi pak pár dní visí v bytě nic moc chemický puch, ale nepřítele to hubí, tak co :D
Upřímně než se otužovat, to asi radši tu únavu *haha* Ale i s tou je to malinko lepší - čert ví, jestli zafungovalo to železo, co zobu, nebo jestli jsem si prostě už zvykla na změnu času.
Jinak s Vánocemi, stresem a napjatými vztahy pořád tak nějak bojuju a snažím se to zpracovávat a třeba zrovna s tím předvánočním blbnutím se mi to celkem daří - jakože jsem si sama v sobě srovnala, že prostě nepotřebuju mít stromek a padesát druhů cukroví a rozhodně kvůli tomu nemám žádné výčitky :) A stejně tak si říkám, že je vlastně dobře, že jezdíme na svátky k babičce, protože se tím redukuje pravděpodobnost hádek (taťka zůstává doma s psí partou a my s mamkou odjíždíme), zkrátka se snažím hledat to pozitivní a být v pohodě *andel* A rozhovor si poslechnu, dík *palec*