Vítejte u rebarbory

 ...obyčejné dívky, vedoucí obyčejný život, o kterém se tu snaží pokud možno neobyčejně psát :o)

rubriky:

odkazy:

moji přátelé

archiv článků:

Po stopě betonových kraslic i v roce 2023

pise.cz/img/427371.jpg" alt="Kraslice 2023-10" width="222" height="296" align="absMiddle">    

Pak jsem ukořistila kraslici s názvem TCM Bohemia přímo ve dvoře stejnojmenného domu čínské medicíny (nebo také tzv. Knížecího dvora) v rohu hlubockého náměstí. Ta byla taky moc pěkná s tím symbolem Jin a Jang na špičce a bylinkami, včetně ženšenu (a opět pěkně bokem od lidí :o)

No a potom nastalo peklo v podobě otravných davů, kdy jsem na úpatí kopce k zámku horko těžko vyfotila další novinku s názvem Cesta, přičemž u dalšího vejce na nádvoří hotelu Štekl už jsem tolik štěstí (a hlavně trpělivosti :o( neměla a odešla jsem bez fotky, přičemž jsem zabalila celý výlet s tím, že se vrátím asi nejlíp ve všední den, až tu nikdo nebude :o(

To jsem si částečně splnila při dalším cyklovýjezdu v pátek odpoledne, kdy vysvitlo sluníčko a já si chtěla především zarelaxovat při venkovní aktivitě a nebyla jsem si úplně jistá, jestli přiberu i nějaké to betonové vejce, ale nakonec jsem se hecla a ulovila dalších šest kousků :o). K prvnímu z nich jsem navíc dojela i malinko jinou trasou, kdy jsem v přístavu projela kolem hráze a spodem okolo koupaliště až za most, kde u parkoviště na Hamrech stálo z minulých let dobře známé vejce Maya. A při zpáteční cestě směrem do města byla u parkoviště dole pod skálou, na které stojí zámek, nová a tuze pěkná kraslice Jarní pocity se zelenou a životem kypící přírodou na jedné polovině a smutně suchými větvemi na straně druhé s ekologickou výzvou k ochraně přírody a recyklaci a tak.

Další tři vejce jsem pak sesbírala na hlavní hlubocké třídě, kde trůnily kousek od sebe – zbrusu nová Andělka štěstí a staré známé Seriály pro všechny a Demostav. Potom jsem to vzala ulicí dolů z kopce ke kruhovému objezdu u Penny, kde byla již dobře známá kraslice Pohádkové jaro, která nevím, jestli se dřív nejmenovala malinko jinak, ale je s těmi narcisy, hyacinty a tulipány opravdu krásně jarní :o). A taky se mi konečně podařilo při návratu směrem domů najít kraslici schovanou v hlubockém sportovním areálu, kde seděla loňská podpora handicapovaným s názvem Stejně jako vy.

Potom jsem ale docela bojovala s tím, že mi chybělo to správné nadšení a nějak se mi vlastně na Hlubokou za vejci ani nechtělo (ano, to už se začínala rozvíjet moje vlna introverze). Naštěstí se pak v sobotu 22. dubna 2023 udělal skoro letní den, a protože mamka potřebovala přijít na jiné myšlenky, udělaly jsme si společně hezký den. Já si nejdřív ráno polenošila s knihou v posteli, pak jsme si daly oběd v Globusu a takhle posilněné jsme vyrazily na Hlubokou a udělaly jsme si okruh zámeckým parkem s opáčkem čmeláčí a broukové kraslice na náměstí. Konečně jsem si vyfotila vejce s Malým princem na nádvoří u Šteklu (jmenuje se Vesmír v nás a už jsme měly možnost ho obdivovat v rámci minulých ročníků), ale jinak to s těmi davy lidí nebylo taky nijak růžové, neb to byl přeci jen po dlouhé době opravdu hezký den a všichni si ho evidentně chtěli užít.

No a v parku jsme pak udělaly takové větší kolečko a našly kraslice od trojky do devítky, tedy překrásné vejce Po stopách noci, které u mě v minulých ročnících možná bylo dokonce na stupních vítězů :o). Potom novinku Spring vibes s ptáčky jak ze znělky televizních Zpívánek (starší ročníky ví, o čem mluvím), u níž mě teda dost vytáčela maminka s nezvedenými dětmi, které různě vyskakovali a lezli na betonovou kraslici, přestože jsou všude cedulky se zákazem a upozorněním, že se vejce může překulit, a protože je dost těžké, může být nebezpečné, a musela jsem samozřejmě čekat, až chlapečka to lezení na kraslici přestane bavit a budu si ji moct vyfotit :o(.

Další novinkou pak byla Rodina, která očividně sleduje nejnovější trendy a snažila se udělat dětem radost Adamsovic rodinou s pozadím plným pavouků, a následovalo vejce V hnízdě, kterým byla kraslice omotaná kolem dokola provázky (a ani už vám neřeknu, jestli byla v minulých ročnících, nebo jde o novinku, protože ve mně jaksi nezanechala hlubší dojem).

Naopak moc krásná byla kraslice s číslem sedm nazvaná Tajemný les – tu jsem si musela vyfotit ze všech stran, i když to znamenalo čekat, až se opět jakási rodinka vrátí duchem na zem a uvědomí si, že nejsou na světě sami a vejce tam přišli obdivovat (a fotit) i další :o(. Každopádně za mě je to letošní asi úplně nejhezčí kraslice – líbil se mi ten hutně zelený les, jelen se zlatými parohy, psychedelické houbičky i pohádkově působící lucerna, zkrátka líbila se mi úplně celá kolem dokola, že člověk nevěděl, odkud se na ni vynadívat (a dost mě u toho rušili ty lidi kolem, ale co už se dá dělat :o)

Tohle všechno je kolem dokola Tajemný les :o)

Dalším vejcem na okruhu byla překrásná Hluboká, kterou si pamatuju taky z minula, akorát mě mrzelo, že už je celá taková nějaká odrbaná :o(. A odhalila se i další skutečnost, a sice že se asi některé kraslice recyklují, resp. přemalovávájí, protože to vypadalo, že Hluboká byla natištěná na fólii, která se právě na několika místech začínala loupat (nebo jí někdo strhnul :o(, a pod fólií byli vidět ptáci z kraslice V letu. No a poslední vejce na okruhu v zámeckém parku bylo taky už dobře známé Svět potřebuje pravdu a lásku s čínskými lampiony :o)

Pak jsme ještě s mamkou ukořistily kraslici u parkoviště u Penny, a to letos novou Zvířecí reklamu, kde byl moc pěkný žralok, žirafa a další zvířata jako vystřižená z animáku :o). A musím říct, že ta sobota byl fakt parádní den – nic jsem nemusela (ani vařit, jupí :o), nikam jsme nechvátaly, jen jsme se procházely a užívaly si sluníčka a pěkného okolí, fotily a povídaly a bylo to super. Domů jsem se vrátila zrelaxovaná a malinko červená z prvních slunečních paprsků, protože jsem se, já trubka, zapomněla natřít opalovacím krémem :o)

A to už mi chyběly poslední čtyři kraslice, u kterých jsem si říkala, že to nechám na vesmíru, jestli bude počasí a bude se mi je chtít hledat, a světe div se, nakonec jsem se překonala, a když bylo na prvního máje slunečno, vyrazila jsem za posledními úlovky. Udělala jsem si takový dvoufázový okruh s relativně nejkratší cestou, což znamenalo nejdřív vyrazit kolem základní školy směrem ven z města (ano, dokonce jsem minula ceduli Hluboká nad Vltavou :o) a v jakési zahrádkářské kolonii, kde už byly kraslice schované i v předchozích letech, zamířit trochu do lesa a tam vypátrat Spojence a o kus dál Šlechtice na Hluboké (oboje už z minulých ročníků :o)

Nejen červené turistické trasy obsahují trháky - občas i některá žlutá :o)

Potom jsem se zase vrátila zpátky do města a u autobusové zastávky pod Parkhotelem jsem si vyfotila další "staré" vejce Tetování a odtud jsem pak trochu netradičně pokračovala po hrázi Munického rybníka až k rozcestí u Podhradského rybníka, kde na ostrůvku uprostřed křižovatky trůnilo poslední vejce, a sice tuze krásné a lehce inovované vejce s názvem Motýli (pamatuju si z minulých ročníků barevnějšího "bráchu", ale evidentně od stejného autora, přičemž tihle motýli byli stříbrno-zlatí :o). No a tímto jsem se dopracovala opět ke stoprocentní úspěšnosti a celkovému počtu sedmadvaceti nasbíraných kraslic :o)

Jinak mými letošními favority jsou Tajemný les, Sbírka skořápek, Motýli (i v té zlato-stříbrné verzi :o), Dycky Motor a TCM Bohemia :o) A co vy? Které vejce se nejvíc líbilo vám?

Zpět na hlavní stranu blogu