Rebarbora2 | Povolební pochybnosti

Úvodem na rovinu řeknu, že politice nerozumím, nemám ji ráda a málokdy nad ní nějak sáhodlouze přemýšlím. Za výkon u mě můžete považovat to, že jsem šla vůbec volit, i když je pravda, že u prezidentských voleb mám alespoň pocit, že skutečně můžu něco ovlivnit, u všech ostatních mám spíš dojem, že vlastně jen přihazuju nepatrné pírko na misku vah a oni si to tam ti politici nakonec stejně domluví a upečou, jak budou chtít (v rámci hesla z Černých baronů: "My bysme se nějak domluvili."). Asi i proto nemám politiku ráda, protože je to uzavřený klub, do kterého v konečném důsledku nemá obyčejný smrtelník (rozuměj: volič) co mluvit, natož jakkoli zasáhnout. Ale zpátky k prezidentům.

Záměrně jsem nesledovala kampaň, ani debaty, přesto se ke mně sem tam něco doneslo nebo na mě nějaké to volební heslo či plakát vykoukl na webu nebo u silnice (ano, řekla bych, že obzvlášť letošním prezidentským volbám se jaksi nedalo vyhnout, nešlo uniknout, neb byly prostě všude). Naneštěstí kolegyně v práci dost jela na webu všechny články a videa, takže jsem třeba slyšela ten Babišův školní kvíz, který bohužel nebyl fake, a nevycházela jsem z údivu, jak může někdo s tak minimálním všeobecným přehledem vůbec řídit několik velkých podniků (i když on je ve skutečnosti asi neřídí, na to má manažery, on je pouze vlastní a na to nemusí být Einstein, protože koupit si na krámě iPhone může i slepice, ale jestli si pak na něm zvládne zahrát piškvorky, je věc jiná), včetně dvou mlékáren (Olma a Tatra), a přitom neví, kde vyrábí kráva mléko – jako tohle ví i děti na základce, možná už i ve školce, nebo že by ještě pořád špatně rozuměl česky?

Na druhou stranu mi přišla přestřelená a dost blbá i hesla na billboardech Petra Pavla, ať už to totiž autoři mysleli sebelíp, takhle vykřiknuté do vzduchoprázdna mi to přišlo spíš jako něco ve stylu "odkojen lední medvědicí" apod. :o(. Nevím, jestli to takhle působí na všechny, ale já z toho cítila jednoznačně cílený marketing, a to mi bylo proti srsti. Jako chápu, že člověk volby nevyhraje tím, že bude tiše sedět v koutě a očekávat, že voliči ocení jeho dosavadní zásluhy a to, jaký je člověk, ale právě proto nemám politiku a celý tenhle dryáčnický cirkus ráda.

Před druhým kolem jsem se bohužel nachomýtla i ke kousku předvolební televizní debaty a řekla bych, že si z toho nesu psychické trauma ještě dodnes (je to hlavní důvod, proč nemůžu letošní prezidentské volby pustit z hlavy), protože Babišova neschopnost dokončit souvislou myšlenku a nevypouštět z pusy zkratkovité nepravdy byla doslova dechberoucí. To jako vážně takhle funguje jako manažer, že mu přijde výsledek soudního řízení ve smyslu, že kauza byla odložena, protože se obrátil na špatný soud, a on si z toho jednoduše vyvodí, že soudní řízení vyhrál? Jako upřímně bych nechtěla být v jeho týmu poskoků a s tímhle materiálem pracovat :o(. A přesto se najdou lidé, kterým distingovaný a inteligentně odpovídající Petr Pavel přišel jako "studený čumák" (takže voliči chtějí spíš hysterickou trhovkyni než rozumného člověka?). Přiznám se, že mě nepřestává udivovat, koho všechno, zvládl Andy přesvědčit (a hlavně čím, proboha?), dost lidí v mém nejbližším okolí ho totiž volilo :o(. Až jsem zjistila, že se za to trochu stydím, protože jinak to jsou celkem inteligentní lidi, nebo alespoň budí ten dojem, že si říkáte, že už mají nějaké životní zkušenosti a umí si udělat názor na svět, a pak z nich stejně vypadne, že on to přece myslí dobře, on by všem ukázal (byť vlastně nikdo neví co) nebo že vítězství Petra Pavla mají na svědomí Američané (nejspíš jakousi blíže nevysvětlenou konspirační metodou). Nechci se nikoho dotknout, ale u lidí s nižším vzděláním a nižším intelektem jsem s Babišem tak nějak počítala, ale fakt mě překvapili i lidi mimo tyhle kategorie (nebo naopak lidi z těchhle kategorií, kteří se nenechali opít rohlíkem a volili Petra Pavla). Taky bych řekla, že starší generaci chybí ono zdání jistoty a toho, že stát se postará, a úplně se neorientuje ve fungování volného trhu a v tom, co všechno může (a hlavně co všechno nemůže) stát a vláda ovlivnit (o prezidentovi ani nemluvě), a toho že korporátník šikovně využil (dostal se k vám ten hodně povedený vtip od Duška s nebem a peklem "To byla jen kampaň"? :o).

Každopádně já osobně jsem nechtěla mít za prezidenta žádného blba. Spíš jsem konečně doufala v někoho, za koho by mi nebylo stydno a kdo nebude plácat úplné nesmysly. Ale kampaň se evidentně podepsala na mé psychice, protože jsem včera začala uvažovat, jestli jsme vlastně všichni nenaletěli a nebyli stejně do něčeho vmanipulováni. Co když je pan Pavel taky špatná varianta? Nesvleče teď beránčí roucho a nevypukne peklo na zemi? Jak říkám, politice nerozumím. Možná jsem se spletla, možná byl můj nepříjemný pocit z volebních sloganů vlastně správný, protože jestli ne, tak to znamená, že se všichni v mém okolí pletou a já jediná vidím věci tak, jak jsou. A to se nestává moc často (většinou jsem příliš důvěřivá a naivně optimistická, takže neumím správně odhadnout lidi). Že by tohle byla dospělost?

Závěrem si neodpustím upřesnění, že si nejsem jistá ani v tom, jestli se mi podařilo správně vyjádřit, co jsem chtěla říct a co si myslím, ale muselo to ze mě ven (v jakékoli podobě), abych o tom přestala dumat a vyčistila si hlavu. Obvykle se o politice s nikým nebavím (obzvlášť s rodinou ne) a na přímé otázky odpovídám raději vyhýbavě, protože zaprvé: co je komu do toho, a zadruhé se fakt nepotřebuju s nikým hádat nebo se nedejbože nechat o čemkoli přesvědčovat, názor si zpravidla udělám sama a u některých témat zkrátka dvojnásob platí, že mlčeti je zlato. Takže se všem omlouvám za tenhle výplod a vracím se zpět ke svému apolitickému obsahu :o)