Vítejte u rebarbory

 ...obyčejné dívky, vedoucí obyčejný život, o kterém se tu snaží pokud možno neobyčejně psát :o)

rubriky:

odkazy:

moji přátelé

archiv článků:

Muzejní víkend v Plzni v roce 2020

pise.cz/img/425416.jpg" alt="Muzea 2020-02" width="220" height="294" align="absMiddle">  

Líbí se mi, jak Iva vždycky poctivě vymýšlí nějaký program, takže je každý pobyt u nich úplně jiný a přitom pokaždé naprosto úžasný :o). Tentokrát jsme si udělaly okruh po pečlivě vybraných plzeňských muzeích a bylo to jednoduše boží. V sobotu dopoledne jsme si daly partičku Carcassonne a několik dílů Dokonalého světa s Čvančarkou, kterým mi Iva rozšiřovala seriálové obzory, dali jsme si k obědu epesní pečené kuřátko s okurkovým salátem a pak jsme vyrazily do ulic, resp. do muzeí :o). A díky tomu, že Iva ze známosti objednala přepychově letní počasí, mohla jsem si tentokrát vychutnat i historické centrum zalité sluncem :o). Cesta od tramvaje vedla mimo jiné kolem divadla, kde je na zdobené fasádě k vidění hlava Sochy svobody, což je roztomilý detail, na který mě už při minulých návštěvách Iva nezapomněla upozornit :o)

Každopádně první sobotní zastávkou bylo Muzeum loutek, protože loutky mají v Plzni dlouholetou tradici. K vidění jsou tam historické loutky různých velikostí, některé byly roztomilé, některé až strašidelné, a prohlédnout si můžete i nejrůznější druhy loutek (marionety atd.). Moc se mi líbila ukázka "automatického" loutkového divadla – jakýsi průvod loutek, které se postupně představovaly, šermovaly pěstičkami nebo tak, a samozřejmě nechyběl ani Spejbl a Hurvínek, nebo třeba i Husiti, kteří mě osobně teda trochu překvapili :o). Byly to moc pěkné a zajímavé expozice a na závěr nás čekalo interaktivní divadlo, kde si návštěvníci mohou na vlastní kůži vyzkoušet všechny druhy loutek povodit, včetně maňásků, a zahrát si vlastní představení :o). Mně osobně se hodně líbil vlk a liška, kteří měli i pohyblivé ocásky s vlastním provázkem :o). Jinak můžu říct, že není úplně sranda s loutkou nějak smysluplně hýbat, chce to mít ten správný grif a koordinaci pohybů, a stejně tak jsem si říkala, že odehrát celé představení musel být docela záhul na ruce (já bych si je za nějakou hodinu určitě namohla tolik, že bych se druhý den ani nenajedla :o). Nejhezčí však bylo, že jsme nakonec do hry zatáhly i holky a zahrály si spolu pár etud, což byla super legrace a Iva z našich pokusů dokonce pořídila videozáznam :o). A právě kvůli tomuhle Ivě pořád říkám, jak úžasné holky jsou, protože netrhají partu a spolupracují a nenechají nás tam trapčit samotné, což je prostě k nezaplacení <3

"Automatické" loutkové divadlo

Na náměstí jsem si pak vyfotila katedrálu, včetně detailu "ďáblových ručiček" vylézajících zpod jejích základů, kterých jsem si minule vůbec nevšimla :o). Prošly jsme kolem plzeňské Černé věže a Masných krámů (aneb jasných důkazů historického propojení Plzně a Budějovic :o), Iva nám koupila u stánku točenou zmrzlinu (mimochodem výbornou míchanou vanilkovou s meruňkovou z Opočna) a šly jsme si na chvilku sednout do parku, kde jsme si smáčely nožky v jezírku s lekníny a nechaly se okukovat kachnami a koi kapry. Byla to neuvěřitelná letní pohoda vlastně i první letně laděný zážitek a víkend v roce 2020 (červen byl tehdy údajně nejdeštivějším měsícem za posledních 60 let) – však jsem taky Barjohu chválila, jaké překrásné počasí na náš společný víkend objednali :o)

Po jezírkové pauze a procházce parkem jsme se ještě podívaly do Muzea strašidel, kde jsem luštila hádanku a navzdory mému "pokročilému" věku to bylo moc milé a líbilo se mi tam :o). Mají tam krásný jezdící vláček, který si můžete spustit vypínačem, hrad a spoustu strašidel s nápaditými jmény. I tady jsme se s holkama docela vyřádily (a Mladší udělila paní pokladní pár rad, jak by měli správně nauzdit onoho oře u vchodu :o)

Na závěr jsme se zašly podívat do Akvaterry neboli mile malé "ZOO" s ještěrkami, želvami (včetně asi dvouletého miminka :o), pavouky, hady a rybičkami. Mají tam neuvěřitelně milou paní pokladní, která nás dokonce doběhla upozornit, když se malá želvička konečně prospala a začala být aktivní :o). Až na ty obrovské chlupaté pavouky to bylo v Akvateře moc pěkné a občas i nečekaně interaktivní – u želvího miminka byla totiž o terárko níže malá zelená ještěrka (asi gekon tipuju), která byla vylezlá ven a přilípnutá na terárko zvenku, až jsem si v první chvíli myslela, že je to jen nějaká reklamní samolepka nebo něco takového, tedy do chvíle, než se milá ještěrka pohnula, pak jsem si ji prohlédla blíž a zjistila jsem, že je živá a poměrně si užívá svobody (v terárku měla jen konec ocásku, jinak byla přísavkami na prstech nalepená na skle zvenčí :o)

V podvečer jsme pak zase hrály Carcassonne a koukaly na Dokonalý svět, já dostala k večeři poslední VIP porci číny a holky si udělaly domácí pizzu, přičemž jsem se mimo jiné naučila hrát i žolíky (asi mě nikdy nepřestane fascinovat, kolik druhů pravidel tyhle karetní hry mají :o) 

No a v neděli, aby byl náš muzejní víkend kompletní, jsme dopoledne v lehce oslabené sestavě (Staršinku jsme nechaly odpočívat doma) okoukly moc pěknou výstavu středověkých her a hraček v Západočeském muzeu, která byla skvěle interaktivní, takže jsme si vyzkoušely středověkou verzi kuželek, zahrály si na hudební nástroj jménem žaltář, zacvrnkaly si dvě kuličkové partie a zkusily si i falešnou quintanu :o). Bylo to naprosto boží dopoledne a užily jsme si kopici legrace (a opět existuje několik videozáznamů :o). V Západočeském muzeu mají navíc dole u vstupu funkční Křižíkovu obloukovou lucernu, kterou si můžete za desetikorunu dvakrát spustit a tuze pěkně jiskří :o)

Cestou zpět jsme se zase prošly přes park v centru a chvíli obdivovaly meteorologickou stanici, u které jsme kupříkladu zjistily, že máme o pár minutek jiný čas než třeba v Olomouci (a samozřejmě jsme si vzpomněly na Tlapkovic :o). V Plzni mají v parku taky zajímavé panely k planetám a jejich vzdálenostem.

Ach, úplně mi celý ten báječný víkend znovu proběhl před očima (ať žijí fotky a poznámky :o), a i když jsem ostuda, že mi sepsání trvalo tak dlouho, bylo hezké si zavzpomínat :o) 

Zpět na hlavní stranu blogu