Když je to na mašli

Ne. Nebojte se, až takhle černé myšlenky mě naštěstí zatím nepřepadly. I když mám poslední dobou pocit, že se můj život skládá jen z toho, že spím, chodím do práce a občas si z nouze něco uvařím nebo maličko poklidím, takže jako bych vlastně ani nežila. Nicméně tenhle článek se týká mé snahy o kompenzaci pracovního přetížení nějakým tvůrčím způsobem, konkrétně jsem se teď v listopadu pustila do vázání mašlí ze zbytků nejrůznějších stuh, co jsme měli doma, jakožto přípravu na plánované vázání adventních věnců s kolegyněmi z práce. Původně jsem se na vázání mašlí těšila a říkala jsem si, že si udělám celé takové hezké vázací odpoledne, jenže pak přišlo odhalení, že nás v rodině čekají změny, a já pitomec si samozřejmě dělám starosti, jak to vlastně všechno bude a jestli to bude v pohodě :o(. Takže od té doby osciluju mezi vánočním nadšením, kdy si říkám, že si navzdory všemu nazdobím stromek, jak jsem letos plánovala, a mezi tím, kdy mám pocit, že nic nemá smysl a všechno je v pytli, a mám chuť se na celé pitomé Vánoce vykašlat a raději se v tu dobu spakovat a někam vypadnout, abych se mohla tvářit, že nic takového neexistuje a vůbec se mě to netýká. Ve výsledku pak byla z vázání mašlí jen tři nucená rozkouskovaná odpoledne, kdy jsem se k tomu fakt přemlouvala, protože jsem si říkala, že na vinutí věnců musím alespoň něco kolegyním přinést.

Jinak mašle jsem vázala podle videí na youtube – jednoduché tzv. z vidličky (já ale použila hřeben s velkými zuby, protože jsem potřebovala větší než centimetrové mašle :o) a pak jsem našla i návod na dvojité mašle na prstech, které jsem vázala na stojanu na talíře z IKEY (opět kvůli rozměrům :o)

Vázání adventních věnců s kolegyněmi pak bylo ve výsledku hrozně fajn. Mám tuhle akci ráda ne ani tak kvůli tomu, že bych musela mít doma za každou cenu živý adventní věnec, ale líbí se mi ta atmosféra pospolitosti, kdy tvoříme a klábosíme, pomáháme si a půjčujeme či darujeme si jednotlivé pomůcky či ozdoby. Je to pokaždé strašně milé odpoledne a opět jsem to měla i s odvozem domů s hotovými výtvory (protože na kole bych je určitě nedovezla vcelku :o), takže paráda. Jen ty moje mašle nikdo nechtěl... Nu což, tak je kdyžtak navěsím na stromek :o)

Jinak letos jsem navíc premiérově vázala svícen i pro mamku (místo klasického kulatého věnce jsem se pro ni rozhodla udělat svícen lineární), protože mi odkývla, že by taky nějaký chtěla, a já si říkala, že aspoň budou mít naši doma víc vánoční nálady, poslední roky totiž řekla bych Vánoce moc neprožívají. Naštěstí se mamce svícen líbil a dostala jsem prý za něj i pochvalu od vzdálených příbuzných z Radotic, se kterými si píše přes Whatsapp, takže asi dobrý. A co vy? Jaké máte plány na advent a vánoční přípravy?