Říjnový raport

Měsíc se s měsícem sešel a já pořád nic nesepsala :o(. Ale upřímně se vlastně moc nedivím, protože kvůli náročné práci, kdy se fakt musím pekelně soustředit celých osm hodin, si mozek vyždímu na pracovišti, a pak už mi nezbývá kapacita na cokoli dalšího a jsem ráda, že ještě trefím domů a vím, jak se jmenuju :o). Někde jsem četla, že když zvládáte každodenní činnosti, tak máte vlastně vyhráno, tudíž jsem na tom pořád ještě dobře :o).

Jediné, co jsem v říjnu ve svém volném čase zvládala (kromě spánku), bylo koukání na filmy (jo, neměla jsem ani sílu sáhnout po nějakém seriálu), z nichž za zmínku stojí třeba Chaos, na který jsem koukala přímo v telce a který mě zaujal natolik, že bych si chtěla přečíst i jeho knižní předlohu. A líbil se mi taky animovaný Luca (hlavně pro svoji prosluněnou italskou atmosféru :o). Trochu rozpačité pocity jsem měla z Thora: Láska jako hrom, protože je takovou zvláštní parodií na sebe sama, a ne že by to nebylo vtipné, jen jsem prostě čekala trochu něco jiného (mimochodem Russel Crowe coby Zeus mě dost pobavil :o)

Začátkem října mi taky skončila platnost průkazky do knihovny, kterou jsem se rozhodla zatím neprodlužovat, přestože můj seznam knih k vypůjčení je stále dlouhý a přestože jsem díky termínům pro vrácení určitě přečetla víc, než když mi nad hlavou tenhle Damoklův meč nevisí (sumasumárum jsem za své roční členství v knihovně přečetla 37 knih a údajně ušetřila 11 210 Kč – ano, knihovna uvádí u jednotlivých titulů jejich pořizovací cenu a počítá vám úsporu :o). Problém je, že jsem se kvůli knihovně nedostala ke čtení knížek, které mám koupené doma, a tak jsem se rozhodla to prostřídat a vrhnout se teď na vlastní zásoby s tím, že až mě to omrzí (nebo až je přečtu), zase vyrazím do knihovny :o). Mimochodem knihovnu fakt hodnotím jako přínos, protože jsem díky ní měla odvahu sáhnout i po knížkách pro mě dosud neznámých autorů a rozšířit si tak slušně obzory. Mými novými objevy se za ten rok stal např. Martin Nesměrák a jeho historické romány, které mi hodně připomínají mého jiného oblíbence pana Niedla a je to takové pohodově odpočinkové čtení, kde chřestí meče a středověk :o).

Pak jsem taky objevila Jane Harperovou a její australské detektivky, přičemž zvlášť její prvotina s názvem Sucho mi připadala skvostná, protože tak trochu bortí zažité stereotypy detektivek a nechá vás na pochybách až skoro do samého konce :o). A dalším objevem z knihovny byla i česká autorka Dagmar "Digma" Čechová, od které jsem zatím stihla přečíst jen její knihu s názvem Jedna z pěti (výběr za mě opět zajistila knihovna, kdy všechny ostatní tituly byly zrovna rozpůjčované), ale moc se mi líbila, bylo to napínavé, plné citů a rozhodně zajímavé, takže se v budoucnu stoprocentně chystám i na ostatní její knížky, protože podle anotací se zdají být jedna zajímavější než druhá (tedy až se zase vrátím do knihovny, aneb je třeba mít se na co těšit :o). Líbily se mi i detektivky z Anglie z doby "Panství Downton" s hlavní hrdinkou Viktorií Bredonovou (ano, knihovna je podle mě na půjčování detektivek ideální, protože když pak víte, kdo je vrah, málokdy se ke knihám vracíte znovu). Jinak jsem z knihovny měla maximálně půjčeno deset titulů najednou a při návštěvách jsem prostřídala pět poboček z celkových šesti, takže si myslím, že jsem svoje členství opravdu využila na maximum :o) 

V říjnu jsem nicméně začala číst právě i knihy z vlastních zásob a e-knihy, například neuvěřitelně vtipný Projekt manželka nebo fantasy bichli Rod země a krve, ke kterému mám naštěstí už i pokračování, protože ačkoli má skoro osm set stránek a já si její čtení tak trochu šetřila, protože mě moc bavilo, stejně jsem ji nakonec dočetla (a to vyšla už v roce 2020 a já si ji koupila vloni :o). A během služební cesty jsem zvládla přečíst taky první díl z nové série pana Niedla a musím říct, že se mi kniha tuze líbila a moc jsem si jejího hlavního hrdinu Ondřeje z Rohatce oblíbila, nemluvě o tom, že mě neskutečně potěšilo cameo nyní už dospělého a neskutečně drsňáckého Čeňka z Vřesova :o) 

No a nakonec jsem v říjnu neodolala nejrůznějším blackfriday a dopravě zdarma a objednala si i pár knížek nových (včetně jedné Knihovrátkové výměny), které mi udělaly opravdu radost, a už se moc těším, až je začnu číst :o) 

První titul zleva je ve slovenštině od mně již dobře známé autorky, kterou jsem vyměnila za dvě jiné v Knihovrátku :o)

Jinak pozitivem v říjnu rozhodně bylo krásně slunečné počasí, které panovalo celou druhou polovinu měsíce a vylákalo mě na několik cykloprojížděk na Hlubokou, abych si pročistila hlavu :o). Dalším "čističem" pak bylo skládání velkého 2000dílkového puzzle :o) 

Kouzelný zámek, zvíře i růžový keř mám, co mi ještě chybí?

Ano, zářijové puzzle Zaklínače zapůsobilo jako katalyzátor a už v tom zase lítám :o)

V říjnu taky došlo na víkendovou návštěvu u babičky, kdy mamka byla tak hodná a při všem tom kolotoči s úklidem (vč. mytí oken, dámy a pánové) a rozvozem dušičkové výzdoby na hroby mě dokonce zvládla ostříhat (tentokrát trochu odvážně podle návodu na youtube, ale výsledek dopadl výborně a jsem s ním moc spokojená :o) a já si pak ještě vlasy obarvila zbytkem barvy, která zůstala po barvení babiččiných šedin a tak úplně mi všude nechytla, ale rozhodně to vypadá neotřele :o) 

Říjen byl při zpětném ohlédnutí (a když si odmyslím pracovní blázinec) překvapivě plný pozitiv a příjemností, takže doufám, že listopad bude pokračovat v podobném duchu. Já se budu stále snažit najít nějaký systém kompenzace náročného pracovního období (jakože jak se vypořádat s přetíženou hlavou a nezbláznit se :o) a snad se ozvu minimálně s nějakou takovouhle rekapitulací :o). Vy se zatím mějte krásně a pusťte si dneska večer něco strašidelného, když je ten Halloween :o)

V říjnu jsem si taky jen tak pro radost koupila malý "dýňový" svícen a diář na rok 2023 :o)