Seriál Dobré místo

Na tenhle seriál jsem koukala vloni v létě (resp. na přelomu srpna a září) a navnadil mě na něj Mečoun, který mi ho doporučil v některém z komentářů a ve výsledku se z něj vyklubal naprosto super seriál, jenž jsem s radostí a nadšením zkoukla úplně komplet (tedy všechny čtyři série, přičemž závěr jsem měla jako binge watching jednoho pátečního večera, kdy jsem čučela na jeden zátah na deset dílů v řadě a šla kvůli tomu spát o půlnoci, což u mě nebývá úplně zvykem :o)

Hlavní hrdinkou je Eleanor v podání představitelky Veroniky Marsové (neboli herečky jménem Kristen Bell), která se ocitne v nebi (tedy na Dobrém místě) jakýmsi omylem (místo jiné Eleanor Shellstropová), a musím se přiznat, že jsem si zhruba v půlce první série říkala, že se asi do dalších sérií nepustím, protože o čem by to mohlo být jiném než o tom, jak se Eleanor snaží zapadnout do "ráje", kam vlastně nepatří, a celkově se napravit a stát se lepším člověkem, jenže, dámy a pánové, oni to tvůrci na konci první série tak hezky rozčísli, že jsem prostě byla neskutečně zvědavá, jak to bude dál :o). Dobré místo je hodně vtipné, byť občas trochu předvídatelné, takže jsem se u něj fakt dobře bavila a měla jsem na něm i takovou tu lehkou závislost, že jsem koukala na jeden díl za druhým, protože to prostě byla sranda a chtěla jsem vědět, co tam Eleanor vymňoukne dál :o). Jednotlivé epizody mají navíc jen dvacet minut, takže jich za večer klidně slupnete i šest najednou jen to hvízdne (já kupříkladu zkoukla první sérii za tři večery :o)

Dobré místo je zkrátka takové odlehčené pokoukání, kterému nechybí kromě notné dávky humoru ani špetka napětí, nemluvě o tom, že má i jakési morální buzení a docela často jsem se pak přistihla, že i v běžném životě přemýšlím, jestli by se mi za tohle či za tamto přičetli plusové nebo mínusové body, což byla fajn přidaná hodnota :o). Nemluvě o tom, že jsou všechny postavy z party kolem Eleanor sympatické a člověk si je velice brzy oblíbí. Samotná Eleanor mi v prvních asi dvou třech epizodách přišla nejdřív hrozně nesympatická tím, jak všechno negovala a chovala se jako pitomá puberťačka bouřící se proti všemu, když vlastně chtěla zůstat a měla se tudíž snažit i "v zákulisí". Její spřízněná duše Chidi byl pak docela chudák, ale hlavně na konci první série byl hrozně vtipný s tou svojí nerozhodností, kdy udělá dilema i z docela běžných věcí, například když se nemohl rozhodnout mezi perem a fixou: "Napsal bych si na smazatelnou tabuli pro a proti, ale to bych musel použít fixu, a to by znamenalo, že už jsem se rozhodl.

.." :o). Ve všem perfektní sousedka Tahani mi přišla ze začátku taky celkem protivná, ale když pak člověk postupně nakouknul do jejího pozemského života, snadno pro ni našel větší pochopení. Největší fík byl ale jednoznačně budhistický mnich Jay, který je víc než jen názornou ukázkou toho, že mlčeti je někdy zlato, protože jakmile otevřel pusu, byl jednoduše neuvěřitelný – co k němu jiného říct :o). A s dalšími sériemi je pak vtipný i architekt Dobrého místa, Michael, stejně jako ztělesnění centrálního informačního systému, Janet (v první sérii byla nejvtipnější ta její protirestartovací ochrana :o). Jinak mě hodně bavilo, jak bylo na Dobrém místě zakázané mluvit sprostě, že prostě už z principu nemohli říct sprosté slovo a místo nich vypouštěli z pusy hrozně vtipné zkomoleniny jako: "To je kovadlina!" nebo moje úplně ze všech nejoblíbenější: "Co to průrva je?!" (či jeho obměna: "No to mě průrva potěr!"), anglicky: "What the fork!" :o)

Úplně nejlepší asi byla první série, protože člověk tak úplně nevěděl, o co jde, ale i další série byly příjemně nápadité a nechyběly vtipné momenty a hlášky. Například ve druhé sérii bylo hodně dobré tramvajové dilema nebo ďábelská hudba k práci v podobě Wherever you go :o). Taky se mi líbila Chidiho nerozhodnost, a jak ho s ní vždycky potrápili, a ta jeho rozchodová simulace :o). Či hláška myslím ve třetí sérii, když byli u Jaye doma a Tahani prohlásí: "Všude jsou tu po nábytku psí chlupy, ale psa nikde nevidím." :o). Nebo když ve čtvrté sérii spadne neuvěřitelně arogantní, šovinistický a rasistický blb Brent do jámy a křičí: "Uááááá!!! ...já se nebojím, křičím, abyste věděli, jakou mám kuráž!" :o)

Prostě Dobré místo bylo skvělý tip, za který tímto Mečounovi ještě jednou děkuji, a musím říct, že jak to takhle po delší době sepisuju, docela jsem dostala chuť kouknout se na něj někdy znovu :o). Pokud hledáte něco oddechové a vtipného, vřele doporučuju!