Seriál C. B. Strike

V lednu letošního roku jsem objevila detektivní seriál podle románů Roberta Galbraitha alias J. K. Rowlingové a už od první epizody mě chytl tak, že jsem hltala jednu sérii za druhou (naštěstí to není žádná telenovela, takže série nemá víc než čtyři epizody). Soukromé očko Cormoran Strike je totiž takový sympatický méďa a už od pilotu je k sežrání – ona i samotná potkávačka s Robin, kdy ji srazí ze schodů a málem jí zláme vaz, když se po hádce žene za svojí bývalkou, je poměrně originální, stejně jako jejich následné rozpačité začátky, kdy své agenturní asistence říká Sandro :o). Nemluvě o tom, že Cormoran s jistou hladinkou alkoholu v krvi má tendenci sdělovat světu očividné skutečnosti jako: "Jsem se malinko vylil." nebo "Jsem trochu smutný." a u toho koulet kukadly jako drak Mrak Lidušky Patočkové. A líbil se mi i úvodní případ sebevraždy slavné modelky, kterou chce po Cormoranovi prověřit její nevlastní bratr, protože si myslí, že ji někdo z balkonu jejího bytu strčil. Nebudu zastírat, že netrvalo dlouho a začala jsem číst i knižní předlohu, která leccos vysvětluje a seriál krásně doplňuje – například jsem si u seriálového Cormorana nemyslela, že své přespávání v kanclu bere až za takové selhání jako ten knižní, protože vypadal celkem v pohodě a že mu příliš nezáleží na tom, co si o něm kdo myslí (i když ani seriálový Cormoran nechtěl být za úplného loosera a přece jen měl před Robin své hranice, například že si svůj kelímek s chcánkama vyléval sám :o), nebo když seriálový Cormoran leze nakouknout přes plot, měla jsem pocit, že to dělá hlavně proto, že si chce dokázat, že ačkoli přišel v Afghánistánu o nohu, pořád ještě některé věci zvládne, zatímco knižní Cormoran vlastně machroval před Robin, protože je to kočka :o). A taky jsem od Strikea coby bývalého vojáka čekala větší pořádkumilovnost (byť lze jeho brajgl přičíst na vrub aktuální mizerné životní situaci a případné depresi), v knize je podle všeho přece jen menší bordelář (ve svém podkrovním pidibytě si pečlivě stele postel, umývá nádobí a tak).

Co se seriálu týče, asi nejmíň se mi líbila hned druhá série, která jen potvrzuje moji teorii, že když spisovatelé píší o spisovatelích nebo filmaři točí o filmařích, je to většinou pěkná nuda, nemluvě o tom, že celý ten příběh byl dekadentně nechutný. Naopak třetí série Ve službách zla byla zase super (líbilo se mi trochu zapátrat v Cormoranově minulosti a jeho službě v armádě) a za mě byla zatím i nejnapínavější. Čtvrtá série z prostředí politiky byla taky hodně dobrá a bavila mě, nemluvě o tom, že mě baví sledovat i osobní linku ze života dvojice hlavních hrdinů a líbí se mi, že i Robin má nějaké svoje démony a traumata z minulosti, protože to působí realističtěji a může pak být Cormoranovi rovnocenným parťákem. Mimochodem není nad to nadchnout pro nově objevený seriál i kamarádku, abyste si mohly psát vtipné postřehy a společně se chechtat Strikeovým kocovinám a romantické neobratnosti :o). Pátá série s pátráním po doktorce, která beze stopy zmizela v roce 1974, byla v osobní rovině asi nejdojemnější (a co se pachatele týče, tak rozhodně nejpřekvapivější), a kdo si Cormorana s jeho těžko skrývanou lidskostí, slabostmi a strachy doteď nezamiloval, musel nejpozději nyní zákonitě podlehnout <3. Prozatím poslední seriálová série Černočerné srdce z prostředí online her mi přišla poměrně temná a opravdu hodně zašmodrchaná. Každopádně v posledních dvou sériích miluju novou asistentku Pat a především její interakci se Strikem, kdy ho neváhá trochu vychovávat (například aby poděkoval, když od ní něco chce) a celkově k němu mít připomínky, což ho občas slušně vytáčí (u spousty jejich dialogů jsem neodolala a musela je přidat k seriálu do hlášek na Serialzone :o)

Takže pokud podobně jako ještě do nedávna já jste o knihách slyšeli, ale proplouvaly nepovšimnuty kolem vás, doporučuju dát Cormoranu Strikeovi šanci a kouknout alespoň na seriál, protože je to fakt prča a já s ním strávila velice příjemný leden :o). S knihami to bude trochu na delší lokte, protože zdaleka nemám tolik času na čtení, kolik bych si přála a všech šest dílů má dohromady přes 3800 stran, nemluvě o tom, že mám dilema, jestli si přečíst i sedmou knížku, nebo počkat, až bude i seriál :o)