Otáčivé hlediště v Českém Krumlově: Rozum a cit

Letos v červnu (konkrétně v úterý 24. června 2025) jsem si dopřála další dávku kultury a po dvanácti letech vyrazila znovu na otáčivé hlediště v zámeckých zahradách v Českém Krumlově. Plakátky na představení Rozum a cit mě zaujaly už vloni, kdy mělo představení premiéru, ale na uskutečnění došlo až letos. Za mě to byla celkem sázka na jistotu – romantické dílko od Jane Austenové mám ráda ve všech jeho podobách (jako knihu i filmové zpracování s Alanem Rickmanem, Kate Winslet, Emmou Thompson a Hugh Grantem z roku 1995), a musím říct, že očekávání byla naplněna.

V krumlovských zahradách účinkovalo kromě lidských herců šest koní, dva kočáry a čivava :o). A bylo to zase tak úžasné, jak jsem si pamatovala. Miluju, jak při představení využívají okolní krajinu – mimochodem s koňmi tam toho nacválali docela dost (mám pocit, že objížděli kolem dokola celou zámeckou zahradu, protože vždycky odněkud přikvačili a zase zmizeli pryč :o), jednoho temperamentního exhibicionistu měl dokonce jezdec problém udržet v klidu, takže místo, aby tam v jedné z úvodních scén jen stáli a "koukali" na plátno, dělali malá kolečka a různě couvali a podupávali :o), ale nebylo se čemu divit, protože tenhle samý koník se potom na povel vzpínal na zadní nebo prosvištěl tryskem kolem hlediště :o). To kočároví isabela kolegové byli jiné kafe, ti se poslušně stavěli, kam měli, i když zrovna na zádech nesli jezdce, a ve "volných" chvilkách dokonce uždibovali trávu :o)

Hodně mě bavil také čivaví herec, jehož pisklavé haf-haf bylo v jednu chvíli, kdy nebyl na scéně a nehrál, zřetelně slyšet ze zšeřelého parku mezi stromy (samozřejmě jsem si nemohla nevzpomenout na naše dva čivaví zbojníky, které mají rodiče doma – protože ti ňafají úplně stejně, když se jim něco nelíbí, resp. když se jim nedostává dostatečné pozornosti :o), a také těma svýma velkýma kukadlama hezky koukal na herečku, jež ho držela v náručí, pokaždé, když mluvila :o)

Ale abych se tu nerozplývala jen nad zvířátky, i jejich lidští kolegové odvedli skvělou práci. Líbilo se mi, že spousta replik byla stejná jako ve filmu, a nijak nevadilo, že přidali postavu trhlého lorda Kvída, který má kontakty u dvora, nebo jakési venkovské imaginace s králíky. Hodně vtipná byla paní Jenningsová, od které mají sestry Dashwoodovy s matkou pronajatý domek Barton Cottage (mimochodem v divadelní výpravě to byl pojízdný skleník :o), a přestože jí na divadle ponechali manžela, ten byl vtipnou až karikaturní postavou taky. A bavila nás i dcera paní Jenningsové, Charlotta Palmerová, se svým nabručeným manželem (jejich vztah paní Jenningsová krásně vystihla hned v úvodu, když na konto svého zetě prohlásila: "Ale už mi ji nemůžete vrátit." :o). Jinak psíka v náručí nosila lakotná švagrová hlavních hrdinek Fanny Dashwoodová a dost často ho "odkládala" do náruče svému manželovi :o). Jo a nechyběl ani pověstný domek na stromě nejmladší ze sester Dashwoodových, Margaret.

Během představení se nesmí fotografovat, takže jsem si půjčila obrázky z oficiálního webu :o)

Zkrátka bylo to moc hezké – třeba to předjíždění kočárů na ples před zámeček Bellevue, rychlé příjezdy poslů, nebo vtipné interakce paní Jenningsové s majordomem. Až bych si klidně nechala líbit, kdyby bylo představení delší než jen hodinu a půl :o). Vyšlo nám totiž i počasí a bylo krásně jasno, takže byly vidět hvězdy, a celkem i teplo, byť jsem si přes sebe pak házela spacáček, který jsem si za tímto účelem přinesla, neb přeci jen jak člověk zůstane sedět a nehýbe se, dávala se do mě po setmění trochu zima (ale se spacákem to bylo v pohodě a mohla jsem si tak nerušeně užít představení). Upřímně řečeno bych si to klidně z fleku zopakovala :o). Protože tomuhle říkám koncentrovaná esence léta (podobně jako chození na filmy do letňáku :o)