Seriál Étoile (Primabalerína)

Tenhle seriál mě na Serialzone zaujal v rubrice "Novinka pod lupou", a protože mám na evropské (a zejména francouzské) produkce slabost (a navíc balet, žejo :o), hned jsem si pustila první díl a musím říct, že mně to přišlo od začátku hodně vtipné a fakt mě to bavilo. I když byly postavy trochu přitažené za vlasy, aby to bylo svojí absurditou vtipné, trochu se bojím, že ve skutečném světě umělců a zejména tanečníků to vlastně místy nemuselo být tak daleko od pravdy. Bavily mě postavy ředitelů divadel, kteří se v lehce zoufalé snaze přitáhnout zpět diváky baletu rozhodnou vyměnit si vzájemně své hvězdy. Vtipné mi přišlo už samotné jejich vyjednávání v pilotu, kdy byl newyorský ředitel Jack McMillan vyloženě zoufalý a zklamaný z toho, když mu jeho pařížská kolegyně Geneviève Lavigne nijak výrazně neodporovala a všechno mu hned odkývala (a jak marně hledal nějaké eso, které by ji konečně přimělo odmítnout :o). A pak jsem oba ředitele v průběhu seriálu litovala, protože jejich práce připomíná krocení blešího cirkusu, kdy se snaží udržet všechny tanečníky v pohodě (a tím pádem v provozu), přičemž každý z nich má nějaké své požadavky a libůstky či je háklivý na jiné věci, no prostě prča (upřímně jsem se pak Geneviève ani nedivila, když v pilotu strategicky ponoukala svůj soubor ke stávce se slovy: "Když budou stávkovat, nebudu je muset platit." aneb hodně originální řešení finančních potíží společnosti :o).

Skvělá byla postava primabaleríny Cheyenne, která byla neskutečná drsoňka a ranařka (například na lodi ekologických aktivistů v pilotu se jí báli i chlapi :o) a zároveň byla náležitě arogantní a vědomá si svého výjimečného tanečního talentu a umění, takže se nebála diktovat si podmínky a občas bych řekla, že ostatní dokonce cíleně deptala (například pařížského choreografa :o). A strašně vtipná mi přišla scéna asi v poslední epizodě, kdy Cheyenne se svojí (neméně drsnou) mámou chtějí položit kytky na hrob jejího otce a ve výsledku jen celý den chodí po hřbitově a povídají si (nebo se hádají), aniž by ten správný hrob našly, a při odchodu, kdy je vyhazuje rozhlas, že budou zavírat, to uzavřou s tím, že ho už zase nenašly, načež se máma zhrozeně nadechne a vypadne z ní: "Že on je na Père Lachaise?!" (čili že hledaly na špatném hřbitově :o). Sice je obzvlášť u některých scén s Cheyenne znát taková ta typická francouzská "komedie", kdy mají pocit, že čím víc na sebe lidi řvou a dělají scény, tím je to jakože vtipnější, ale když odhlédnu od tohohle, je Étoile (neboli v českém překladu Primabalerína) super zábavný seriál.

Co se dalších postav týče, bylo mi dost líto francouzské vycházející hvězdičky Mishy, která sice pocházela z prominentní rodiny francouzské ministryně kultury, ale v New Yorku byla mnohem šťastnější, protože doma byla jen nástrojem popularizace a její rodiče si pak v průběhu seriálu ani nevšimli, když se od nich z domu odstěhovala. A skvělý byl jednoznačně i newyorský choreograf Tobias, který byl takový ten génius žijící ve vlastním světě, takže si zásadně nepamatoval jména či postavení tanečníků (jakože jestli je to "étoile" či sborista), odcházel uprostřed zkoušek (a už se nevracel :o) nebo měl v Paříži hrozný problém sehnat svoji oblíbenou pastu a bylo z toho solidní drama (vtipné bylo, že pak těchhle jeho diskomfortů využívala Geneviève, aby ho přiměla pracovat a udělala z toho takový malý černý trh :o). Jinak Tobias má na svědomí i moji přidanou hlášku k seriálu na Serialzone, když si z pařížského souboru vybíral tanečníky pro svůj nový balet tak, že je úplně všechny sezval a pak si de facto jen podle obličeje vybíral účinkující, kdy je měl všechny nastoupené v řadě, procházel kolem a nežádoucí tanečníky vyřazoval slovy: "Ne. Ne. V žádném případě ne. Děláte si ze mě srandu?!" :o)

A další hodně velkou hláškou Tobiase bylo, když hlavnímu tanečníkovi pařížského baletu, kterého neměl rád, a chtěl místo něj zpátky Gabina, dal coby adresu tréninku adresu na setkání anonymních alkoholiků :o). A to nemluvím o premiéře jeho nového baletu, to byla kapitola sama pro sebe :o)

U seriálu Étoile jsem se zkrátka pochechtávala od začátku do konce a sledování jsem si vyloženě užívala, neb tyhle svérázné postavy mě prostě baví (snad až na tajného sponzora, tam to s těmi "klony" v restauraci bylo na můj vkus až přes čáru), a určitě se na něj v budoucnu s chutí kouknu znovu. O to víc je mi líto, že byl seriál po první sezóně zrušen (podle mě mohla být druhá série hodně zajímavá), protože za mě to byl zatím nejvtipnější seriál letošního roku.