Tohle bude další víceméně obrázkový článek o tom, kterak jsem se po loňské vynechávce (vlastně ani nevím proč, nejdřív asi nevycházelo počasí a potom čas :o) vypravila okouknout pískové sochy v Písku. Využila jsem k tomu výhodu pátečních home officů, kdy jsem mohla vyrazit rovnou z domova bez nutnosti vracet se nejdřív z kanclu nebo se honit z práce na nádraží, a odpoledne po splnění všech vyžadovaných úkolů jsem nasedla do RegioJetu, hodinku si v něm četla na mobilu e-knihu a voilá :o)
V pátek 13. května 2025 se totiž konečně umoudřilo počasí a místo deště se ukázalo sluníčko (když už máme ten červen, že), byť teda rána jsou pořád tak studená, že když v práci otevřu okno, abych vyvětrala, chodí se mi dovnitř ohřívat i pavouci, kteří za normálních okolností bydlí venku :o). Každopádně páteční odpoledne bylo slunečné a přímo lákalo k výletům, navíc jsem pak v centru zjistila, že se zrovna konají písecké slavnosti "Dotkni se Písku" s pódiem a trhy na hlavním náměstí, kde se couraly davy lidí, což mi ale ve výsledku nijak nevadilo (naopak jsem si u jednoho ze stánků dokonce udělala radost a pořídila si domů krepový povlak na polštář :o).
Letošní sochy z písku byly na téma "Svoboda" a oproti předchozím ročníkům byly rozmístěné po obou březích řeky Otavy. Na tradiční náplavce za Kamenným mostem tak byly sochy pouze dvě, a sice velice povedená "Socha svobody" kráčející s kufry v rukou a potom ještě socha "Bratrství" odkazující na tělovýchovný spolek Sokol.
Třetí socha byla schovaná pod stromem na protějším břehu před Kamenným mostem a jmenuje se "Pís", přičemž podle mě znázorňuje jakéhosi obra, kterého se snaží parta maličkých lidí postavit zpátky na nohy.
Dál podél břehu pak byla socha "Tvář svobody", u které jsem ten název chvíli nechápala – přišlo mi, že je to vlastně jen hromada písku s nápisem – ale když jsem pak popošla, tak jsem si všimla vytvarovaného obličeje na vrchní části :o)
Další socha pak byla u stěny píseckého hradu, kde nyní sídlí Prácheňské muzeum, jmenovala se "Erby" a byla fakt nádherná (za mě letošní nejhezčí, na druhé místo bych dala "Sochu svobody" :o).
A ještě o kus dál podél řeky, u vodní elektrárny, byla poslední z letošních pískových soch (a za mě třetí nejpovedenější) s názvem "Via Salis" (tedy jakože "Solná stezka", což jsem tak úplně nepochopila, jak souvisí s tím, co zobrazuje, ale budiž), která znázorňovala postavičky Čtyřlístku, jak si to hasí v otevřeném džípu, a za nimi jsou karikatury Trumpa s Putinem (tak možná jakože od nich ujíždí pryč?).
Musím říct, že jsem si procházku Pískem celkem dost užívala (koneckonců byl to první prosluněný výlet po dlouhých týdnech absťáku a hnusného počasí :o), nikam jsem nespěchala, kromě říčních břehů jsem si prošla i náměstí a historické centrum, včetně Palackého sadů, kde byly taky nejrůznější stánky a atrakce pro děti.
Ve výsledku to bylo sice jen pár hodin, ale VELICE příjemných :o)
