Seriál Spojka (Liaison)

Jak už jsem tu psala, přítomnost na Serialzone má svá rizika, ale rozhodně i pozitiva, a mezi ty patří například fakt, že díky němu člověk objeví i hodně dobré kousky, jako třeba právě další letošní novinku, francouzsko-britský seriál Spojka (v originále francouzsky Liaison), na který mě nalákal plakát s Vincentem Casselem a Evou Green (říkala jsem si, že s takhle známými herci by to nemusel být až takový propadák, nemluvě o tom, že špionský seriál už jsem delší dobu neměla :o)

A pánové, ono mě to chytlo od prvního momentu, přikovalo do sedačky a byla jsem napnutá jak kšandy až do samého konce :o). Strašně se mi líbilo, jak je seriál multilingvní a postavy plynule přechází z angličtiny do francouzštiny a arabštiny klidně i během jedné jediné scény podle toho, s kým zrovna mluví, což působí hodně reálně a perfektně to doplňuje atmosféru (na tomhle bylo asi nejvíc znát, a to v pozitivním slova smyslu, že jde o seriál z evropské produkce, a musím říct, že to ve mně probouzelo až jakousi evropskou hrdost, nemluvě o tom, že jsem alespoň pasivně oprášila svou francouzštinu a moc jsem si to užívala :o). A hodně dobré bylo, i jak je seriál aktuální (nezapomněli zdůraznit brexit a jeho důsledky v případě kybernetického útoku bez štítu EU), i když nebudu zastírat, že nejvíc ze všeho mě u seriálu držela interakce ústřední dvojice Evy Green a Vincenta Cassela alias Gabriela, který byl naprosto k sežrání, a nepokrytě jsem si ho zamilovala :o). Jak by taky ne, když je to takový ten mlčenlivý drsňák, co má evidentně rád psy a děti, a navzdory tomu, co se tvůrci seriálu snažili naznačovat v úvodních epizodách, má svůj vnitřní morální kompas nastavený správně, i když maká jako žoldák pro soukromou firmu :o). A byl neuvěřitelný chameleon, zcela přirozeně se pohyboval prakticky v jakémkoli prostředí (i toho uťápnutého úředníka v brejličkách v utečeneckém táboře, co se starostlivě vyptával Syřanky na manžela, jsem mu žrala i s navijákem :o), nemluvě o tom, jak fikaně vždycky všude proklouznul, kam potřeboval, nebo si vyčíhal, koho hledal (a v seriálu si toho všimnete, že je to originální a chytré :o). Gabriel je po delší době zase silná akční mužská postava, která je parťákem podobně silné ženě (asi i proto se mi seriál tolik líbil), ale není to žádný tupý nabušenec, spíš taková hbitá liška podšitá, zkrátka profík (a mimo jiné bývalý příslušník cizinecké legie, což k němu sedí jak poklice na hrnec), který si umí poradit s lecjakým průserem :o)

A musím říct, že jsem byla na větvi i z hereckého koncertu, který ve Spojce předvádí Vincent Cassel. Uvědomila jsem si, že jsem ho doteď viděla vždycky vlastně jen v nějaké vedlejší roli – sekundoval Jeanu Renovi v Purpurových řekách, trápil Dannyho parťáky v pokračování v roli záporáka, buzeroval Natalii Portman coby baletní mistr v Černé labuti a schovával se totálně zamaskovaný ve francouzské Krásce a zvířeti, ale vlastně jsem nikdy neměla pocit, že by táhl celý film (i když jsem si ho pokaždé všimla a rozhodně vím, o koho se jedná), a tady bych řekla, že předvedl široké veřejnosti všechen svůj um a talent (dokonce seriál i produkoval). Postava Gabriela toho totiž zase tolik nenamluví a rozhodně nikdy neprozradí, co si skutečně myslí nebo co cítí, ale jako divák to stejně poznáte z toho, jak se chová a co dělá, a právě řeč těla měl Vincent Cassel zmáknutou na jedničku, ať už jde o Gabrielovo převtělování do "převleků", nebo i jen samotnou interakci s ostatními postavami (bez problémů poznáte, kdy je Gabriel v pracovním módu, a kdy ho přeci jen přemůžou city a trochu vybublají na povrch, většinou právě když je se svojí láskou z mládí Alison v podání Evy Green :o). A skvěle na obrazovce funguje i chemie těchhle dvou, kdy mezi nimi téměř viditelně jiskří všechno to nevyřčené z minulosti a postupně se přelévají vlny nedůvěry, napětí, křivdy i vášně.

A navzdory relativně vážnému tématu se v seriálu našlo i pár hlášek, například když se Gabriel vrátí z nepovedené extrakce v Sýrii zpátky do Francie a na kamarádovu výtku, že zhubnul a že mu Sýrie nesvědčí, lakonicky odpoví, že ta nesvědčí nikomu :o). Hrozně vtipné mi přišlo i jeho zapírání šéfovi, když s přesvědčivým výrazem tvrdil, že Alison už není, co bývala, že ztloustla, zestárla (s podtextem, že se tudíž nemusí bát, že ho znovu oblouzní :o). Nebo když Gabriel zabije jednoho z útočníků, kteří je s Alison ohrožují, a ona na něj zůstane překvapeně zírat, načež se on téměř s nevinným kukučem zeptá: "Quoi?" (neboli "Co?" nebo "Co je?" :o). A skvělé bylo i to, když ho Alison vytáhla z bryndy a on jí pak rychle sebere zbraň z ruky s výrazem: dej to sem, než si ublížíš :o)

Příběh je dobře vystavěný a tvůrci vás ze začátku nechávají přiměřeně dlouho tápat, jakého kostlivce že to Gabriel s Alison skrývají a co je vlastně spojuje (dokonce i chvíli trvá, než se vůbec potkají). Postava Evy Green totiž sice aktuálně žije spořádaný život poradkyně ministra, ale z jejího chování a možná až chladného odstupu je patrné, že má za sebou přinejmenším temnou, možná i nebezpečnou minulost, že je zkrátka taktéž drsňačka, co viděla i nepěkné věci a nemá o životě žádné iluze (proto si myslím, že se k sobě s Gabrielem tak skvěle hodí – i po letech byli sehraní a nepotřebovali se moc na ničem domlouvat). Každopádně s pouhými šesti zhruba hodinovými epizodami je to skoro jen trochu delší akční film, byť samozřejmě i Spojka malinko trpí klasickými seriálovými klišé, a sice že tvůrci v zájmu co nejdramatičtějšího konce epizody trochu hřeší na logiku některých věcí, ale nebylo to naštěstí nic hrozného (rozhodně jsem z toho neměla úplně okatý pocit, že si diváka vodí na nitkách, jak potřebují), a konec mi připadal trošičku uspěchaný, ale celkově je to hodně dobré dílko a bez zábran přiznávám, že bych si s chutí klidně nechala líbit ještě i další sérii (a pokud nebude, určitě se na seriál někdy ráda mrknu znovu :o)